Dnešek byl takříkajíc milníkem (či mylníkem) v činnosti našeho občanského sdružení. Michal mě vyzvedl chvilku po sedmé před domem a jeli jsme přepadnout Janu a konečně jí donutit k podpisu. Po jedné křžovatce na červenou a krátkém bloudění jsme našli činžák v Kloboukově ulici, (Mám z nás tří nejhorší jméno ulice. Lebeděvova je fakt na pytel. Michal bydlí U Císařské cesty a Jana v Kloboukově, parádní jména pro ulici) zavolali jsme Janě a pozvali se k nim domů, naštěstí zrovna nevečeřeli. Následně jsme v našem, poněkud kabaretně-neformálním stylu podepsali několik kopií stanov a udělali několik nepříliš kvalitních fotografií našimi mobilními telefény. Fotografie z tohoto historického momentu se pokusím přiložit, uvidíme co na to worldpress.
To mi připomíná, že musím napsat protokol o schůzi přípravného výboru.