Článek z webu Cosmoboy, který mě zaujal:
Všiměte se inspirace z Pratchetta (Ke dni prasečí hlídky bych si přál lis na ještěrky a sběratelské album)
10 tipů, co dělat, když chceš zviřátko
Každej festovní rebel zatoužil ve svým životě po pořádným zvíří. Ani nejnovější Nokia 8818 totiž nedokáže skočit svýmu neoblíbenýmu týpkovi na krk a bez milosti mu odpálkovat krční tepnu 
Parentz ani g-parentz ale obvykle záliby v megahafících nebo růžovoučkejch miniprasátkách (verze spr2005 bude totální masobal) nesdílej a člověk si musí poradit sám. Co teda s nima?
Methoda 1: Trial-animal
Už průkopník českýho grf designu Pablo Picasso střídal zvířata, jako mnohý z nás spoďáry od Donny Karan (Diesel, 1780CZK). Jeho bytné se pak ve sklepě hromadil zvěřinec. Po patnácti letech musela platit parník, aby denně odvážel hnůj. To bylo na samotě pod Gerlachovským štítem a-bit-hard, takže Pablo nakonec zvěřinec musel věnovat Dvoru králové, kde z něj vzniklo festovní saphari.
Z Pablových zápisků, rozkódovaných poručíkem Vítězoústým z kontrarozvědky SPECNAZ, vyšlo najevo, že Mistr svoji bytnou týral. Dávno totiž věděl, jak problém vyřešit. Malejma dávkama hormonů v kombinaci s minibombičkou vlastní konstrukce, umístěnou na sitnici animala, bezpečně definoval jejich životní dráhu na 14dní_only. Po týhle době zvíře už nic neucítí, teda až na ohlušující ránu, která mu roztrhne bubínky a oko, stále upevněný na nervu, vystřelí až do vzdálenosti dvanácti metrů.
Přesně tenhle postup hbitě převzala firma Linux, která od letoška do všech zverimexů distibuuje zvířata vybavený bombičkou. Jednoduchým výběrem správnejch hormonů si tak můžeš zvolit, jestli chceš svýho vyvolenýho vakotchoře na víkend, nebo třeba na celý prázdniny. Legislativně je všechno ošetřený — zvíře má v okamžiku koupě zavřený oči, takže se podle ženevský konvence považuje za mrtvý, a můžeš si s ním dělat všecho, co budeš chtít (a to jako úplně všechno) ;-).
Ani fosilové, co kvůli alergii dostanou rakovinu i z převařený laboratorní myši, takhle dvojzajištěný zvíře odmítnout nemůžou. A když přece jenom jo, můžeš vyhrozit, že až začne zvíře hrát Beethovenovu Fugu A-moll (sigoš, že se blíží end), nacpeš ho babce do postele, než stačí říct Zdeněk Podhůrský.
Methoda 2: Faunář
Pro typose, trpějící malobytostí, a nemůžou si chovat ani platejze za skříní, existuje i jiná cesta — Cesta změny. Proč by jenom typanky mohly v diáříčkách lisovaný svoje oblíbený smrdutý qítí? Způsob, jak mít svoje zvířátečko doma bez zbytečnejch výdajů za vodčervení nebo trénink na cvičáku, je jednoduchej. Zcheckni, kdo má doma jaký zvíře a info napiš do novýho diáře Phillips (Phillishop, 11990,-). Sám zazvoní ve chvíli, kdy nastane poslední hodinka tvýho vysněnýho milouška a zároveň zjistí, jestli máš na účtu dost peněz, abys ho moh od kámoše odkoupit. Bude určitě rád, že se zbaví výdajů s pohřbem. Doma vysyp chcípáčka z pytle přímo do minilisu (OBI, 890,- přenosná verse) a slisuj. Ultrasilný litinový desky udělaj s jemným telíčkem třeba koťátka svoje - mantinely po okraji zároveň zajistí, že krev a mízní tekutiny nepošpiněj váš megaperšan z Monaka.
Pak můžeš kočandu pozvat domů a společně, ve vaně plný šampaňskýho, si můžete listovat tvou novou sbírkou zvířat. Důležitý je, že se z kožíšků vochlupacenejc zvířat nevytratí ta měkkost, po který toužej všechny über5yr buchtesky.
Methoda 3: Malej bráška zašitej ve zvířecí kůži
Znáš to - je sobota večer, jsi oblečenej celej v mramoru a gumotextilu, procházíš novým patrem passage Flora, na jednom prstu tři PDA a pres ramena, široký jako lán pole, se ti houpe nábojovej pás nokií, jejichž modelový čísla sečtený dohromady dávaj tvoje telefoní číslo, který používáš dneska večer na návrhy skupinovýho sexu:) Na všechny strany rozdáváš vizitky svojí modelingový agentury, typky odkopáváš o patro níž svejma vietnamkama od Longisor, ale pořád tomu něco chybí, něco prostě, no… yo, zvíře!
Okažitě voláš Karlovi, kterej pro tebe přijede ve třech posledních modelech Mercedesu najednou, a ty cestou domů pomocí Pegasa, což je singleplexní policejní policejní vysílačka (mluví vždy jen jeden člověk — a to jsi ty, jenom ty), zavoláš svýmu malýmu bráškovi, aby dneska nechodil do Karlovek.
Pak ho s Karlem zašijete do kůže zvířete, který je tenhle tejden in (sleduj rubriku in/out v CB) (Karel zvíře zajistí díky svejm kontaktům na Ministerstvu). A olé! Vrátíš se do Flóry, na vodítku máš brášku/medvěka/ptakopyska/pakoně/luskouna, a paštičky šílej! Dj Ichtyl nám sdělil: “Když jsem poprvé vyvedl bráchu jako šimpanze, měl jsem trochu trému. Co když rodiče zjistí, že není na infekčním oddělení, kde ležel s akutním zánětem čela, jak jsem jim tvrdil? Ale hned po prvním kontaktu s typkou, co měla bokovky hoodně nízko, mi bylo jasný, že tohle je ta pravá rychtařina.”
Jinej zážitek s touhle novou záležitostí, co se hodně quicky stala cooltovní, má frontman britský artpopový formace The pope standing in the queue, Soraj Martyn: “Na Velikonoce jsem byl večer bez masa, když jsem si přečet v časáku o tomhle stylu. Okamžitě jsem jel pro malou sestřičku na trénink kickboxu K-1 a řek i jejím kámoškám (3-11), že jsem slavnej producent dětskýho porna. Na to skočily, a já moh konečně využít tu kůži z plejtáka, co se mi válela pod bedem vod tý pařby v Ghaně. Na trainingu jsem jich nabral trochu víc, ale tyhle kočandy jsou megavohebný;-P a tak jsem využil každý místečko, včetně ploutví a pyje. Ten mazec, když jsem šel ranním Londýnem hodovat s plejtvákem na vodítku, se nedá popsat. Královna mi udělila vyznamenání za nejlepší design laminátovejch podlah a byl jsem okamžitě nominovanej na Nobelovu cenu míru. Takže to, že jsem vyhodoval jenom dva košíky vajec, mi nijak nezkazilo náladu…” I megacelebrity to dělaj, proč bys nemoh i ty? Nezapomeň jenom, že krunýř želvy se nedá propíchnout jehlou, šev musíš vést spodem, nebo použít vrtačku:
